Skrývání a osvobození ženského těla

19. století se stalo svědkem prudké změny ve vztahu mezi ženami a muži. A tehdejší styl oblékání lze považovat za alegorii na to, co tato změna pro ženy znamenala. Čím více chtěla žena dostát společenským požadavkům na „počestnost“ a „mravnost“, tím méně směly být znatelné přirozené křivky její postavy. Toto zahalování a zakrývání ženy bylo považováno za normální až do té doby, než se začaly objevovat první „trhliny“ a než postupně nastala radikální změna společnosti.

Bertha von Suttner spisovatelka a mírová aktivistka (1843—1914)

Mezinárodní mírová konference, která se konala v roce 1907 v Haagu, vyvolala mezi představiteli evropského pacifismu obrovské zklamání. Blížící se tragédii lidstvu předpovídala především rakouská spisovatelka a mírová aktivistka Bertha von Suttner. Pacifisté byli v té době považováni za zbabělé zrádce vlasti, kteří špiní dobré jméno národa. Není proto divu, že Bertha von Suttner vedla boj za mír, ve kterém nebylo možno zvítězit – a to i přesto, že se její román Die Waffen nieder! (Odzbrojte! – 1889) stal ihned po svém vydání bestsellerem. Alfred Nobel, kterého jeho vynález dynamitu učinil jedním z nejbohatších lidí na světě, velkoryse podporoval mírové iniciativy Berthy von Suttner, jež byla v roce 1873 po dobu několika týdnů jeho osobní sekretářkou, a byl dokonce členem společnosti Österreichische Friedensgesellschaft (Rakouské mírové společnosti). Nezvratné přesvědčení Berthy von Suttner, jež se zakládalo na tom, že války rozhodně nejsou nevyhnutelné, a odporovalo tak tehdejším stále dokola předkládaným tvrzením, bylo tiskem zesměšňováno. Výroky jako „je hysterická“ a „konec konců, je to jenom ženská“ stáhly její hrdinský boj za mír do hlubin boje mezi pohlavími. Platilo totiž, že „muži pocházejí z Marsu, ženy z Venuše“. Dne 1. prosince 1905 Bertha von Suttner právě přednášela ve Wiesbadenu o mírovém hnutí, když byla vyzvána, aby doplatila poštovné za nedostatečně ofrankovaný telegram, který jí přišel. Nejprve se zdráhala, ale pak přece jen zaplatila. „Stálo to za to,“ zapsala si později do svého deníku. Obálka totiž obsahovala zprávu, že jí byla udělena Nobelova cena za mír. Situace však byla pro pacifisty tak napjatá jako nikdy dříve. Celá Evropa tušila, že se blíží válka – nebo si válku snad i přála. Bertha von Suttner plánovala uspořádat ještě jeden velký světový mírový kongres, který se měl konat na podzim roku 1914 ve Vídni. Dne 21. června 1914 však ve věku 71 let zemřela. O několik týdnů později padly výstřely v Sarajevu, které měly přímou cestou vést k vypuknutí první světové války.

Clara Sperlich-Tlučhoř pedagožka (1869—1939)

„Jejich tělo se předklání, hruď je vpadlá, pánevní sklon téměř neznatelný. Ustarané matky se snaží tuto vadu na kráse napravovat pomocí šněrovaček nebo přímičů zad – tedy prostředků, které si nezadají s barbarstvím svěrací kazajky!“ Clara Sperlich‑Tlučhoř byla nezkrotnou bojovnicí proti diktátu korzetu. Jako učitelka tělocviku jeho používání kategoricky odsuzovala a celý život se neústupně zasazovala o zavedení tělocviku pro dívky jakožto protiopatření tohoto mučení. V období okolo přelomu století sepsala na toto téma velké množství článků, v nichž vysvětlovala, že kromě blahodárných účinků na zdraví lze očekávat také pozitivní vliv na psychiku a sociální chování absolventek škol. Sama rovněž navrhla koncepci a sestavy cviků pro tento druh tělesné výchovy, které byly v prvních desetiletích 20. století postupně zařazovány do učebních osnov. V těchto letech také vydala významné pedagogické spisy, mezi nimi například Die Zahnpflege unserer Schulkinder (Péče o chrup našich školáků – 1916) nebo Erhöhte Reinlichkeitspflege zur Verhütung ansteckender Krankheiten (Větší čistotnost jako prevence nakažlivých nemocí – 1921).